NEJZDRAVĚJŠÍ WEB V ČR – 0 % tuku, 0 % cukru, 0 % koronaviru, 100 % humoru

Přijde Roubíček ke Kohnovi do krámu. Nakoupí si a platí.
Kohn mu podává stvrzenku se slovy: „Roubíček, vezmou si ten papír.“
„Kohn, já ho ale nepotřebuji; já jim věřím.“
„Ne, ne. Musej si to vzít. To je to Babišovo EET!“
„Kohn, nechaj si to. Já nic nechci.“
„Roubíček, ale je na to nový zákon.“
„Vzpamatujou se, Kohn. My Židi a Nový zákon…?“

U zdi nářků se kývají a rozmlouvají dva židé.
Jak dlouho sem choděj?
Pět let.
A za co se modlej?
Abych se dostal z tý bídy.
A pomoh jim Všemohoucí?
Ne. Někdy mám pocit, jako bych mluvil do zdi…

U vchodu do synagogy je nápis:
Vstoupit do chrámu bez pokrývky hlavy je stejný hřích jako cizoložství.
Někdo tam připsal:
Zkusil jsem obojí. Nelze srovnávat.

Rabín hledá ženicha pro svou dceru.
Chce, aby do rodiny přišel zbožný mladík a tak chce nápadníky vyzkoušet.
Všem třem položí stejnou otázku:
Je šábes a tudíž není dovoleno dotýkat se peněz, ale ty jdeš po ulici
a před tebou leží šek na milion dolarů. Co uděláš?
První: Nevidím ho, protože je šábes.
Druhý: Stoupnu si na něj a počkám do zítřka.
Třetí: No… jestli je opravdu na milion, tak ho popadnu
a seru na šábes, na vás i na vaši dceru!

Aaron Karpeles zemřel a přišel do nebe. Vidí dvě brány, vpravo s cedulí „Vstup pro ty, co celý život museli poslouchat mamele“
Fronta se táhla až za horizont. Vlevo cedule „Vstup pro ostatní“ a tam není ani noha. Zamíří nalevo a anděl se ptá: „Víš jistě, že jsi tu správně?“
Aaron odpoví: „To nevím, ale mamele říkala: Až zemřeš a přijdeš do nebe, tak tam budou dvě brány. Chraň tě pánbůh, jestli půjdeš nalevo.“

Ředitel Mautner si celé odpoledne užívá u své milenky a má se vrátit domů. Mitzi se ho ptá, co řekne doma manželce…
“No, co bych jí říkal jiného, než pravdu? Jen prosím vezmi tyhle boty a venku před domem je zašpiň o trávu a hlínu…” Obleče se, špinavé boty hodí do aktovky a jede domů. Hned za dveřmi se jej manželka vyptává:
“Tak co, Robert, kde jsi byl celé odpoledne, ani nezavoláš, já tady trnu strachem…”
“No kde bych byl, Rebeko, u milenky, kde jinde? Je mladá, blonďatá, hubená, říkám jí Mizti a platím ji garsonku. A milovali jsme se dnes třikrát…”
“Že ty si nedáš pokoj s hloupými řečmi, Roberte! Podle těch bot jsi byl zase celé odpoledne na golfu…”

Potká Kohn Roubíčka.
„Mám podezření, že mě moje Sára podvádí. S nějaký lesníkem nejspíš.“
„Podle čeho tak souděj?“
„Takový drobný ale výmluvný náznaky – nemáme psa, ale na zahradě jsou občas vidět psí stopy. Sára navíc měla na kabátě psí chlupy. Taky máme poslední dobou nějak hodně zvěřiny, tuhle byl dokonce bažant. Z krámu to není. A pak jsem si všimnul, že doma ve vázách jsou častěji kytice lučního kvítí. Sousedce zařídila náklaďák dříví. Šla do fitcentra a přinesla si dvě klíšťata. U televize mi řekla, že je blbost, aby brokovnice dostřelila 100 metrů. Šátek, co nosí na nákupy, měla od smůly a jehličí. Najednou má úžasnej přehled, jaký zvířátka a kytičky jsou chráněný. Několikrát donesla košík hub, jako že nasbírala sama. Nedávno i borůvky. Vrtá mi to hlavou.“
„To já mám podobnou starost. Bojím se, že moje Rebeka mi je nevěrná s elektrikářem.“
„Proč myslej?“
„No proč, onehdá jsem přišel dopoledne domů, a v posteli nahej elektrikář.”

“Poslyš Róza, když si tě chce Izák vzít, proč se ještě neseznámil s námi, tvými rodiči?”
“Ale on říkal, že už vás někde potkal a stejně ho to neodradilo.”

Za první světové války se i Židé museli dostavit před odvodní komisi. Ve Vídni byl doktor, který za tisíc korun osvobozoval od vojenské služby.
Postup byl jednoduchý: branec vsunul doktorovi na diskrétním místě tisícovku a ten rozhodl: “Hemoroidy, neschopen.”
Jednou přišel k odvodu také chudý Žid, který potřebnou sumu neměl a vsunul doktorovi jenom stovku.
Doktor mrknul na bankovku a hlasitě pronesl: “Schopen!”
“Pane doktore”, doprošoval se chudák, “ale já mám přeci hemoroidy!”
“Ano”, odpověděl lékař, “ale příliš málo!”

Tittelbaum, starý židovský antikvář, potkal známého, který prozradil, že právě vyhodil starou bibli, kterou našel v zaprášené staré krabici.
„Vytiskl ji nějaký Gluten – cosi.“
„Snad ne Gutenberg?“ hlesl odborník.
„Ano, to je ono!“
„Vy jste vyhodil jednu z prvních knih, které byly kdy vytištěny. Jeden výtisk byl nedávno prodán v dražbě za půl milionu dolarů!“
„Nemyslím si, že tato kniha za něco stála,“ odpověděl muž. „Měla všechny okraje počmárané poznámkami od nějakého chlápka jménem Martin Luther.“

Chceš víc humoru?

Máš rád humor a chceš ho dostávat až do schránky? Předplať si náš humoristický časopis Tapír