Pepíčkova sousedka porodila chlapečka. Ten se ale narodil bez uší.
Sousedka přivezla malého synáčka domů a pozvala na návštěvu Pepíčkovu rodinu.
Předtím, než šli na návštěvu, si tatínek zavolal Pepíčka a povídá:
„Jestli se zeptáš, proč nemá uši nebo o uších jenom
cekneš, dostaneš takový výprask, jaký jsi nezažil!“
Pepíček to pochopil a vyrazili.
Když se Pepíček podíval do postýlky povídá:
„Jé, to je krásné miminko.“
Sousedka se zaraduje a říká: „Děkuji Pepíčku, jsi moc hodný.“
Pepíček dále povídá: „A má moc krásné palečky, a kouzelný malý nosánek,
krásná očička…“
Sousedka na to: „Ty jsi ale zlatíčko, Pepíčku.“
„A vidí dobře?“, ptá se zase Pepíček.
Sousedka na to: „Doktor povídal, že je 100% šance, že zrak bude v pořádku.
Pepíček se ušklíbne a říká: „Tak to je fajn, protože kdyby potřeboval
brejličky, byl by dost v prdeli…“