NEJZDRAVĚJŠÍ WEB V ČR – 0 % tuku, 0 % cukru, 0 % koronaviru, 100 % humoru

Kategorie:

MAZEC V TRUHLÁRNĚ

Jeden truhlář na ponku
Hobloval si Japonku
Masakr to byl i jatka
Inu vášnivá asiatka

Chlap vstoupí do ložnice s kozou v náručí. Jeho žena leží na posteli a čte si knížku. „Koukej miláčku, tohle je ta kráva, se kterou píchám, když se tobě nechce.” Žena mu odpovídá: „Kdybys nebyl takovej idiot, tak víš, že je to koza!” „Kdybys nebyla taková namyšlená, tak si všimneš, že se nebavím s tebou…”

V okresním městě přijde do redakce místních novin žena požádat, aby do smutečního sloupku napsali oznámení o úmrtí jejího muže. Redaktor jí říká, že se platí deset korun za slovo. Žena zapřemýšlí a povídá: „Tak tam napište: Zemřel Jaroslav Peterka.“ Redaktor je dost zaražen a říká jí: „Paní, minimální délka smutečního oznámení je sedm slov.“ Ona se znovu zamyslí a říká: „Tak tedy: Zemřel Jaroslav Peterka, prodám Favorita r. v. 1990.“

LOŽNÍ LÁSKA

Chodil si pro její lásku
Do jejího kanafásku
Svou cejchu cpala mu do tváře
I své tukové polštáře

Přijde chlap do cukrárny a povídá:
„Prosil bych jednoho indiánka.“
Prodavačka bez zaváhání:
„UVÁ UVÁ UVÁ VAVAVAVAVAVA. Osm korun prosím“

Pokud má pracovní doba 8 hodin, 
hodina 60 minut
a minuta 60 vteřin, 
stačí, když přijdete do práce, 
napočítáte do 28800… 
a můžete jít zase v klidu domů…

Premiant základní školy je na chodbě za maličkost hystericky napomenut učitelkou. Při odchodu mu neopatrně v šeptu uklouzne: „…pí*a jedna…”
Je proto nemilosrdně odveden do ředitelny, kde učitelka požaduje jeho kategorické potrestání.
Ředitel: „Tak nám Josefe řekni, co jsi to říkal před chvilkou na chodbě.”
Žák: (Mlčí.)
Třídní učitel: „Víš, paní učitelka tvrdí, že jsi říkal takové ošklivé slovo. Ale možná tě jen špatně slyšela. Neříkal jsi náhodou úča jedna?”
Učitelka: „To teda neříkal. Nebo říkal, Josefe?”
Ředitel: „Stačí, když se přiznáš, že jsi říkal úča jedna, dostaneš poznámku do žákovské a můžeš jít.”
Třídní učitel: „Jinak bychom se museli domnívat, že jsi říkal něco mnohem horšího a musel bys dostat ředitelskou důtku.”
Učitelka: „Žádnou důtku, budu kategoricky žádat o dvojku z chování!”
Třídní: „No tak, Pepo, řekni, žes říkal úča, a všichni si oddechneme.”
Zástupce: „No tak, Pepíku, takový bystrý a slušný hoch…”
Žák: (Mlčí.)
Učitelka: „Dostaneš dvojku z chování!”
Třídní: „Proč to neřekneš?”
Žák: (plačtivě) „Protože lhát se nemá!”
Učitelka: „Takže je to jasný, pane řediteli, řekl TO!”
Ředitel: „Řekls TO?”
Žák: (Mlčí a klopí oči.)
Třídní: (ve snaze pomoci mu) „Možná, že se tak u vás doma normálně mluví, a že ti to proto vyklouzlo. To by byla polehčující okolnost a spravila by to důtka.”
Učitelka: „Kategoricky trvám na dvojce z chování!”
Ředitel: „Rozmysli si to dobře, Pepo, víš, co je to polehčující okolnost?”
Žák: „Ano, prosím.”
Ředitel: „Takže, mluví tak u vás někdo?”
Žák: „Ne, prosím.” (Otce tato slůvka sice několikrát slyšel vykřikovat u televizních zpráv, ale udávat přece nebude…)
Učitelka: „Jasná dvojka z chování. A navíc budu žádat, aby vaši rodinu navštívila sociální pracovnice, a zjistila, v jakých to žiješ poměrech, že máš takovéhle výrazy. Kdepak dělá tvá maminka?”
Žák: „Učí na střední škole.”
Učitelka: (sarkasticky) „A tatínek nejspíš taky, co?”
Třídní: „Ne, kolegyně, jeho tatínek je docentem na univerzitě.”
Učitelka: „No, ještě lepší. Tak odsud vypadni, a pamatuj si, že tě dvojka z chování nemine. A v osmičce na konci roku to znamená, že se nedostaneš na školu. Na žádnou! Budeš někde zametat ulice!”
Žák: (Odchází s vyděšeným výrazem.)
Třídní: „To je náramně složitý problém.”
Učitelka: „Jaký problém? Na té dvojce z chování trvám!”
Ředitel: „Víte, paní kolegyně, tady jde o to, že my mu ji vlastně dáme za pravdomluvnost.”
Učitelka: „No dovolte!”
Ředitel: „Ale ne, tak jsem to nemyslel. To co řekl, je jistě hanebné. Ale kdyby nám tady zalhal, a trval na tom, že řekl úča, tak vyvázl s poznámkou.”
Třídní: „A protože nelže, dostane dvojku z chování.”
Učitelka: „Tu dvojku dostane za to, co řekl, a basta!”
Ředitel: „Jistě, pochopte ale, že jsme se octli v divné situaci. Je to velmi dobrý žák. Řekl, co neměl. A pak toho jistě litoval. Ale pokud mu dáme dvojku z chování, tak to je signál, že příště má lhát, …zvlášť když jsme ho k tomu naváděli.”
Třídní: „No, ono z hlediska praktického života to je celkem dobrá lekce…”
Učitelka: „Tedy pánové, já nevím, o co vám jde, já v tom žádný problém nevidím, na té dvojce z chování trvám, a teď už musím do hodiny, nebo mně ti zasraní parchanti, udělají ze třídy kůlničku na dříví!” (Odchází.)
Ředitel a třídní (jednohlasem): „Pííí*a jedna!”

Hele, kolik je ti vlastně let?
Já nevim. Vono se to furt mění.

FINTA FINKY

Já mám holku Finku
Překrásnou má ofinku
Nevidno jí v žádném očku
Pidlovokou že mám kočku

Přiběhne pán do pekařství před zavíračkou a ptá se:
„Máte prosím ještě chleba?”
„Toho tu máme ještě tři prdele…”
„Tak to je dobře, jen si skočím vybrat peníze.”
Po chvilce se pán vrátí a chce chleba.
„Bohužel, chleba už není” odpoví mu prodavačka
„Jak to? Vždyť jste mi před deseti minutami tvrdila, že jej máte ještě tři prdele!”
„Jo, milej zlatej, to je přeci šest půlek, a to je hnedka pryč…!!!”

Chceš víc humoru?

Máš rád humor a chceš ho dostávat až do schránky? Předplať si náš humoristický časopis Tapír