Ve vzdálenosti 9.800 metrů vzhůru od obce O. došlo ke srážce dvou dopravních letadel, při níž naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech, neboť letadla měla ten den již po šichtách a letěla do letadlových garáží. V troskách obou letadel, rozesetých po obci O. byly nalezeny obě černé skříňky, z nichž vyšlo jasně najevo, že srážku zavinilo první letadlo, jež na křižovatce leteckých dopravních cest u velkého mraku nedalo druhému letadlu přednost zprava. Letecká inspekce vyvodila z této vážné letecké nehody důsledky a rozhodla se na křižovatce u velkého mraku nainstalovat stopku a to v obou křižujících se směrech. Neosvědčí-li se toto opatření bude tato vzdušná křižovatka do budoucna řízena světelně.
Z trestného činu přípravy vraždy upečením s následkem pozření byla obviněna důchodkyně J. Ž. B.(267 let). Celá hrůzostrašná záležitost se podle jediných svědků, sourozenců J. a M., měla udát v jejím lesním domě, situovaném uprostřed hlubokého hustého lesa. Obviněná důchodkyně J. Ž. B. vlákala dotyčné svědky do zmíněného domu a za účelem jejich vykrmení je zavřela do chlívku v interiéru domu. Cílem vykrmení svědků mělo být jejich všestranné ztloustnutí a následné upečení na zajištěné lopatě v interiérové peci na tuhá paliva. Celý její ďábelský plán však byl narušen důvtipem svědků, kteří se stavěli hloupějšími, než jsou a žádostí o předvedení úkonu usednutí na lopatu předešli upečení vlastních těl. Za tento opovrženíhodný čin byl zlotřilé důchodkyni J.Ž.B. soudními orgány zabaven její lesní dům a po jeho důkladném prozkoumání skupinou kunsthistoriků a restaurátorů, kdy z něj byly sňaty nepůvodní svrchní vrstvy, bylo zjištěno, že se jedná o původní perníkovou stavbu ze XVII. století a jako taková byla zařazena na seznam UNESCO a okamžitě
rozprodána pod rukou zahraničním mlsounům.
K hromadné dopravní nehodě došlo ve večerních hodinách na kruhovém objezdu u rybníka. Za padajícího soumraku se zde srazilo osm neosvětlených koní s jedenácti koňmi špatně osvětlenými. Všechny posádky uvedených koní utrpěly vážná zranění, kromě šesti koní, na nichž nikdo neseděl. Ze tří koní bylo dokonce nutno, přivolanými koňskými řezníky, vyřezat řidiče a jejich sedm spolupasažérů koňogenem a vystříhat koňskými nůžkami. Pět zachraňovaných osob, bohužel, zákrok
nepřežilo, neboť mokří od koňské krve vyklouzli záchranářům z rukou, skutáleli se z kruhového objezdu a utopili se v přilehlém rybníce.
Píše Sidonius Jiro
