U soudu: „Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?” Babička: „No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný a sedl si vedle mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen.” Žalobce: „Bylo vám to nějak nepříjemné?” Babička: „Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem byla ještě mladá.” Soudce: „A co následovalo dál?” Babička: „Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mně tam málem dotknul, pustil mne a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!!!”