Pohádky ze Sekáče 9

O PŘÁTELSKÉM HONZOVI

Byla jednou jedna vyvoněná chaloupka a v ní bydlela početná rodina, která se skládala ze samých čistotných lidí. A jednoho krásného dne u nich na dveře zaklepal takový ošuntělý člověk s divnou rybou a pravil: „Dobrý den, jsem Přátelský Honza, mám vás moc rád a budu u vás bydlet!“ Nejstarší otec z celé čistotné rodiny se na něj podíval všema očima a pravil: „Přišel jsi na návštěvu, Přátelský Honzo? Inu, pojď dál. Host do domu, Bůh do domu!“ A Přátelský Honza tedy vešel do vyvoněné chaloupky, sedl si na židli, na stůl položil divnou rybu a pravil: „Máte moc pěknou vyvoněnou chaloupku. No jo, no. Hmmm. Máte držkovou polévku?“ Jedna mladá stařenka z té čistotné rodiny mu přinesla dvacet litrů držkové polévky, Přátelský Honza jí zkonzumoval a pravil: „Máte vepřovou pečeni, středně propečenou s přílohou, potažmo knedlíky a zelím?“ A jedna jiná zase mladá stařenka mu přinesla osm kilo pečeně, knedlíků v pytli  nepočítaně, o zelí nemluvě. Přátelský Honza to vše zkonzumoval a pravil: „Máte několik, nejlépe šedesát, piv na spláchnutí mastnoty?“ A jeden čistotný mladý stařeček mu přinesl v sudu požadované nápoje a Přátelský Honza to vše vypil a to už ale mezitím utekly tři dny a podivná ryba na stole se podivně vypařovala a Přátelský Honza se také podivně vypařoval a vzduch ve vyvoněné chaloupce by se dal krájet a všichni příslušníci početné čistotné rodiny se také podivně vypařovali, ale z chaloupky ven. Až zbyl v chaloupce jen Přátelský Honza, podivná ryba a nejstarší otec čistotné rodiny. Ten se na Přátelského Honzu podíval opět všema očima, vzal do ruky hůl a pravil: „Host do domu, hůl do ruky!“ A přetáhl Přátelského Honzu i divnou rybu přes vypařující se hlavy s takovou razancí, že ten jen bleskově utřel rybu se stolu a byl ten tam. A nikdo vlastně neví, jestli z této pohádky vůbec plyne nějaké poučení. Pouze je z ní jasné, že host a ryba smrdí třetí den od hlavy.