V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní.
Po poučení se jí ptá: “Paní Čermáková, znáte mne?” “Ale ano, samozřejmě.
Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým klamáním.
Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je.
Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde,
že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči.
Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
“Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?” “Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala.
A i v něm jsem se zklamala.
Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni.
Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
“Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli zná mě, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!”