Potká Kohn Roubíčka.
„Mám podezření, že mě moje Sára podvádí. S nějaký lesníkem nejspíš.“
„Podle čeho tak souděj?“
„Takový drobný ale výmluvný náznaky – nemáme psa, ale na zahradě jsou občas vidět psí stopy. Sára navíc měla na kabátě psí chlupy. Taky máme poslední dobou nějak hodně zvěřiny, tuhle byl dokonce bažant. Z krámu to není. A pak jsem si všimnul, že doma ve vázách jsou častěji kytice lučního kvítí. Sousedce zařídila náklaďák dříví. Šla do fitcentra a přinesla si dvě klíšťata. U televize mi řekla, že je blbost, aby brokovnice dostřelila 100 metrů. Šátek, co nosí na nákupy, měla od smůly a jehličí. Najednou má úžasnej přehled, jaký zvířátka a kytičky jsou chráněný. Několikrát donesla košík hub, jako že nasbírala sama. Nedávno i borůvky. Vrtá mi to hlavou.“
„To já mám podobnou starost. Bojím se, že moje Rebeka mi je nevěrná s elektrikářem.“
„Proč myslej?“
„No proč, onehdá jsem přišel dopoledne domů, a v posteli nahej elektrikář.”