NEJZDRAVĚJŠÍ WEB V ČR – 0 % tuku, 0 % cukru, 0 % koronaviru, 100 % humoru

Rozhovor: Ivo Šmoldas

Ivo Šmoldas: Známý český básník, nakladatelský redaktor, kulturní publicista, scenárista, moderátor a překladatel.

Již několik let se též pohybuje po prknech zvaných svět coby nadšený herec. Na Dvojce Českého rozhlasu uvádí vlastní talkshow Lenoška Ivo Šmoldase. Sám o sobě říká: Ze všech činností nejraději provozuji nečinnost.

Absolvoval jste Filozofi ckou fakultu Univerzity Karlovy. Jaký obor jste studoval a co vás k němu přitahovalo?


Drze jsem se dal na studia lingvistická a literární, neb jazyk a psaní mě bavily, ba stále baví. Předpokladů či vloh k řečenému studiu jsem však byl vždy až žalostně prost, neb zcela postrádám paměť a hudebního, či alespoň trochu citlivějšího sluchu mi nebylo naděleno, ani co by se za nehet vešlo. Vzdor všem jmenovaným i nejmenovaným nedostatkům se mi však, zjevně díky shovívavosti pedagogů, podařilo po krásných pět let předstírat studium českého jazyka a literatury, ba i anglistiky a vposled se dobabrat i k absolutoriu.

Jste znám taktéž jako překladatel z angličtiny a příležitostně také ze slovenštiny. Jaký druh literatury máte nejraději?

Už drahně let jsem ani stéblo nepřeložil, a tak můžu, jistě i k potěše čtenářstva, konstatovat, že překladatelství jsem pověsil na hřebík. I redakční práci v nakladatelství jsem opustil, a tak si teď čtu zcela nepracovně, a tudíž i neplaceně. Vzhledem k mému pokročilému věku už se bráním otvírat knihy s obšírnými hřbety, to v obavě, že bych se nemusel dožít konce, ale po těch tenkých sahám rád, zvláště jsou-li psány jazykem barvitým, přesným a neochuzeným. Zaplaťpámbu se takové ještě tu a tam najdou.


V širším diváckém povědomí jste však zapsán hlavně jako moderátor. Řekněte nám, jakými cestami jste se k tomu dostal?


Jak jinak než omylem a jaksi z nouze. Docházel jsem svého času do rozverné plk-šou Dementi na TV Prima. Když pak z pořadu náhle prchla moderátorka, v nouzi si vzpomněli na mě a už mi to zůstalo, i když ani k moderátorství předpoklady věru nemám – rozvolněná mluva plná zámlk a plevelných pazvuků se v tomto oboru opravdu nenosí…


Spolupracujete s Českou televizí v pořadu Knižní svět a též v Českém rozhlase uvádíte vlastní talkshow Lenoška Ivo Šmoldase. V kterém z těchto médií se cítíte více jako ryba ve vodě?

Knižní svět byl vcelku krátký, leč hutný informativní pořad o nově vydaných knihách. Spolupracovat na něm v ČT byla radost. Před kamerou jsem se sice téměř neobjevil, zato jsem prožíval velice intenzivní čtenářské období. Četl jsem, seč jsem byl, týden co týden jsem se totiž musel co možná nejdůvěrněji seznámit nejméně s dvanácti tituly, abych o nich diváctvu neříkal jen to, co by si mohli přečíst na záložce. Knižní svět už se nějaký ten rok nevysílá, Lenoška se nicméně na rozhlasových vlnách stále ještě zmítá. Mám to potěšení rozmlouvat tam, sice většinou o blbostech, leč s příjemnými lidmi a šířit osvětu ve věcech lenošení. A jelikož kamera při natáčení chybí, můžu tam sedět zcela ležérně a oděn jako šupák…

Je o vás známo, že máte chalupu na venkově. Čím vás venkovský život přitahuje a jak aktivně se na něm podílíte?


Chalupu máme poblíž Temelína, a tak můžeme, na rozdíl od jiných, zcela oprávněně tvrdit, že se na venkov jezdíme nabíjet. Ze všech činností tam nejraději provozuji nečinnost, sedím na dvorku, civím do trávy a občas se zvednu, abych nakrmil kočky. Zkrátka, věnuji se čirému, ničím nerušenému bytí. Mohu si to dovolit – chalupa je zaplaťpámbu natolik festovní, že je nepravděpodobné, že by mi spadla na hlavu dřív, než se stihnu odebrat pro změnu do nebytí.


Vystupujete na prknech, jež znamenají svět, můžete nám tuto svou aktivitu podrobněji přiblížit?

Pátým rokem už předstírám herectví. Přihodilo se mi to zcela nečekaně takhle těsně před smrtí a já nevzdoroval, jelikož mě to nadmíru baví. Někdy dokonce mívám až znepokojivý pocit, že jsem v sále jediný, kdo se baví… S Míšou Kuklovou a Veronikou Arichtevou je mi potěšením vystupovat v komedii Zdeňka Podskalského Liga proti nevěře. Je to zájezdovka, stejně jako hra Michaely Doleželové a Romana Vencla Když se zhasne, v níž se pletu pod nohy opět Míše Kuklové a nadto i Milušce Bittnerové a Lukáši Langmajerovi. Být s nimi na jevišti i na cestách je zážitek. Do třetice sekunduji mladým dámám a pánům z divadla SemTamFór v rozverném politickém kabaretu Republiko má středisková aneb Lukrativní nejistota. Postačí, řeknu-li, že hlavní postavou je tam Jan Žižka, pravý to zeman… Přijďte se na nás podívat do pražského Rock café.


Dal jste přednost před pravidelným zaměstnáním takzvaně svobodnému povolání. Lze se, dle vašeho názoru, životem na volné noze dopracovat k životu na vysoké noze?

Volná noha příliš vysoká nebývá, zato si na ní lehce můžete vyskakovat, aniž se musíte strachovat, že na dno budete padat nebývale dlouho…

Bývá vám přisuzováno renomé muže s pohotovými a zejména vtipnými reakcemi. Jak byste glosoval současnou politickou situaci?

Nenuťte mě, prosím, mluvit sprostě.


Zúčastnil jste se jako čestný host letošního ročníku Mezinárodního festivalu kresleného humoru ve Františkových Lázních. Jak na vás zapůsobila atmosféra tohoto již tradičního setkání kreslířů?

Kdybych měl své pocity vykreslit jaksi po kreslířsku čili jedním tahem, nejspíše bych pravil, že jsem se mezi kreslíři cítil právě jako na tahu. Ihned po příjezdu byl jsem totiž unesen, zavlečen ke sklence a za vtipné konverzace soustavně intoxikován. Škoda, že je onen tah už v tahu, snad tedy zase příští rok…

Děkuji za rozhovor.

Text Sidonius Jiro
Foto archiv Ivo Šmoldase

Sdílet:

Share on facebook
Share on pinterest
Share on email
Share on whatsapp

Chceš víc humoru?

Máš rád humor a chceš ho dostávat až do schránky? Předplať si náš humoristický časopis Tapír