Život v klášteře
Jeden mladý mnich se rozhodl, že odejde do horského kláštera a podstoupí těžkou zkoušku mlčenlivosti, která mu dovoluje říci jen dvě slova za deset let. Po prvních deseti letech jde za otcem představeným. Vejde do kanceláře,
otec přikývne a on povídá: „Mizerné jídlo!“
Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich tedy odejde. Uplyne dalších
deset let a audience se opakuje. „Tvrdá postel!“ zlobí se mnich.
Konečně, po třiceti letech, mnich předstoupí před otce se zamračenou
tváří a říká: „Odcházím odtud!“
A otec se jen tak mírně usměje: „Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si
jenom stěžujete.“