Velorex - Je prostě malý, milý a... hadrový!
Velorex – už při pouhém vyslovení tohoto slova se většina lidí prostě jen tak usměje.
Není to už opovržlivý úsměv, z tohoto vozítka se stal celosvětově uznávaný legendární veterán. Má spoustu oblíbenců na celém světě a má jednu unikátní vlastnost: ačkoliv na silnici patří mezi pomalejší přibližovadla, v posádkách jiných vozů vyvolává úsměv. Je prostě malý, milý a… hadrový! Ale pozor na něj – umí i leštit… když si ostatní řidiči neuvědomí, že místo brzdění spíš zpomaluje.
Přesto si neodpustím na závěr větu jednoho z redaktorů časopisu Svět motorů: „Teda už jsem seděl v opravdu hodně moc autech… ale ještě nikdy mi nikdo tolik nemával a neusmíval se na mě, jako když jsem jel ve velorexu!“
úvodní slovo: Ivo Fajman
„Franta Hoblík se seznámil v baru s pěknou blondýnkou a domluvili se, že zbytek večera stráví u něho doma. Když v příslibu vzrušujících událostí kráčeli k parkovišti, náhle si uvědomil, že má pouze džínovou tříkolku.
„Musím se ti k něčemu přiznat,“ říká své společnici, „já mám velorex.“
„Ale to nevadí, potom mi řekneš, jak se to léčí.“
Jiří Bořuta
Co dělat ve velorexu, když vám dojde benzín?
Zvednout zadní plášť a použít ho jako plachtu.
Starší šnek učí mladého přecházet silnici. Vysvětluje mu:
„Nikdy nestačíš celou silnici přeběhnout najednou. Musíš se rozběhnout, doběhnout co nejrychleji doprostřed, auto ti přejede nad hlavou, a pak se zase rozběhneš a doběhneš co nejrychleji na druhou stranu.“
Starší šnek to předvede, rozběhne se, doběhne doprostřed, přijíždí auto, šnek se přikrčí, jakmile auto přejede, vyrazí kupředu a doběhne šťastně na druhou krajnici. Mladší šnek snaživě vyrazí, doběhne do poloviny, přijede auto, ozve se BLEMC, a starší šnek si povídá:
„Hm, velorex. To už tady dlouho nejelo!“
Dlouhý tunel
Jede Francek s Janem ve velorexu a naráz tma jak v ranci.
„Ty, Francku, není ten tunel nějak dlouhý?“
„Buď ticho, jedeme pod autobusem…“
