NEJZDRAVĚJŠÍ WEB V ČR – 0 % tuku, 0 % cukru, 0 % koronaviru, 100 % humoru

Potkají se dvě blondýnky a jedna říká druhé:

„Když uhádneš, kolik mám laků na nehty, tak ti oba dva dám.”

„Tak jo. Pět?”

Manžel jede taxíkem k veřejnému domu. Dá taxikáři 5 tisíc a požádá jej, zdali by nezašel dovnitř a násilím přivedl jeho manželku, která je tam na melouchu.
Po chvíli se taxikář vrací, na ramenou vřískající ženu.
„Ale to není moje manželka!”
„Já vím, to je moje. Pro tu vaši dojdu teď.”

Turistka odchází ze salaše a říká bačovi:
„Bačo, ta dnešní noc s vámi stála za to. Můžu přijít i za týden?”
„Klidně, ale já tady nebudu. Bude tady jenom můj bratr.”
„A on je taky tak dobrý jako vy?”
„Nevím, ale ta medvědice, co tu přespávala minulý rok, mu doteď nosí med.”

Učitelka se ptá:
„Jestlipak víte, děti, jak se říká tomu, kdo by chtěl a nemůže?”
„Impotent.”
„Správně, děti. A jestlipak víte, jak se říká tomu, kdo může a nechce?”
„Nevíme.”
„Tak já vám to tedy povím, děti.
HAJZL JE TO, HNUSNEJ SOBECKEJ HAJZL!”

Líbí se mi různé sportovní aktivity.
Nyní mne třebas moc zaujalo synchronizované chlastání…
Fascinují mne figury jako například: vlna, vodopád, lichá/sudá…

Jednou v MŠ chválila učitelka žáčka před jeho otcem. Následně, na důkaz, jaký je chlapeček hodný, pohladila jej láskyplně po hlavě. Jeho hrdý tatínek /jež byl mimochodem samá zdrobnělina/ prohlásil: „Víte paní učitelko, i mně by se moc líbilo, kdyby jste mne takhle krásně něžně hladila po hlavičce…”

Povídá blondýnka svému gynekologovi:
„Doktore, dějí se divné věci. Nevím odkud se mi ve vagíně objevují poštovní známky z Kostariky.
Už jsem jich nasbírala celé album…”

„Milá moje…” vysvětlí doktor po prohlídce. „To nejsou známky, to jsou nálepky z banánů!

Jakmile jsme rozdělali v krbu oheň, manžel rozdal rodině a hostům opékací tyče a buřty.
Hned nato se ulicí přiřítili požárníci a zastavili o dva domy vedle.
Všech deset nás vyběhlo ven, kde jsme potkali majitele hořícího domu, jak na nás znechuceně zírají.
Pak jsme si uvědomili, že všichni pořád držíme ty opékací tyče s buřty.

Tříletá holčička se ptá maminky:
„Mami, až budu velká tak budu mít svatbu a budu muset bydlet s nějakým pánem, jako je třebas můj tatínek?
„Ano”
„A když se nevdám, zůstanu sama třebas jako teta Růža?”
„No ano, bude z Tebe stará panna”
„Teda mami… my ženy máme ale taaaak strašně těžký život…”

Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá:
„Děti, kdopak ví, kolik je 1 plus 2?”
Nikdo nic neříká.
„Nemusíte se stydět přihlásit. Opravdu nikdo neví?”
Přihlásí se malá holčička:
„Já nevím kolik je 1 plus 2, ale vím, že je to určitě stejně jako 2 plus 1, protože
operace sčítání je v oboru reálných čísel komutativní.

Chceš víc humoru?

Máš rád humor a chceš ho dostávat až do schránky? Předplať si náš humoristický časopis Tapír