Roman Kelbich - kreslíř, humorista, ilustrátor, fotograf, filmař amatér a novopečený otec. To vše je náš kreslíř Roman Kelbich. Stál u zrodu časopisu Tapír a dodnes je věrným členem našeho spolku Klub kreslířů a humoristů.
I když na uměleckých školách, které vystudoval, nebyl kreslený humor prioritně zrovna nejvýše, nenechal se odradit a stále se ho drží, aktivně ho tvoří a věří, že kreslený humor „nikdy neumře“.
—
Jsi novopečený tatínek. Dodatečně gratuluji. Život s dítětem a bez něj je dost odlišný. Mimčo zabere spousta času a vyžaduje hodně pozornosti. Jak příchod syna ovlivnil tvoji tvorbu? Máš pořád dostatek času na kreslení a na vymýšlení vtipů?
Ahoj, díky moc za gratulaci! Ano, mému synkovi Kiliánkovi teď budou čtyři měsíce. Je pravda, že než se narodil, tak jsem se snažil být co nejvíc produktivní a od loňského lockdownu jsem chytil vítr do plachet a na svém Facebooku “Cartoon by Roman Kelbich” zveřejnil pořádnou dávku kreslených vtipů, komiksových stripů a humorných designů na trika pro e-shop Bastard.cz. Přišlo mi, že v době koronaviru lidi ocení jakoukoliv příležitost zasmát se, v čemž jsem spatřoval obrovský smysl. Zároveň jsem se taky samozřejmě chtěl přes moje vtipy co nejvíc zpropagovat! 😃
Od té doby, co jsem se stal otcem (myšleno rodičem, nikoliv křesťanským knězem), je času na tvorbu přirozeně mnohem méně. Kromě kreslení zabere nejvíce času moje působení na ZŠ T. G. Masaryka v Mnichovicích.
Co se týče vymýšlení vtipů, tam je to asi pořád stejné, mě totiž vtipy napadají nahodile při jakékoliv situaci, takže klidně i při starání se o synka. 🙂 S kreslením je to už horší. Pořád se snažím pravidelně bavit mé fanoušky na sociálních sítích (a samozřejmě i v Tapírovi), ale musel jsem zmírnit tempo. Snažím se ušetřit čas i tím, že vtipy teď kreslím převážně černobíle a ne tolik precizně jako dřív, ale nechávám v nich volnější linku.
Kiliánek je ještě hodně malý, ale až povyroste a zjistí že to dole jsou nohy a že umí chodit, tak si můžeme popovídat znova o tom, kolik ti zbývá času na kreslení.😃 Že jsi neúnavný autor kreslených vtipů a námětů na trička se všeobecně ví a ještě si o tom popovídáme, ale mě by teď zajímalo jestli se s tvou tvorbou můžeme setkat i jinak než jako kreslený vtip či vtipný námět na tričko?
To máš pravdu, to už možná nebude čas ani na to, abychom si o tom popovídali 😃
S mojí tvorbou se můžete setkat např. i ve veřejném prostoru v podobě street artu. Zrovna nedávno jsem maloval na tři objekty v blízkosti Říčanského nádraží. Dokonce mě u toho přijel natočit režisér Vít Olmer pro jeho nově připravovaný dokumentární film.
Kdo byl někdy v Poděbradech na nádvoří tamního zámku, jistě si všiml velkých otáčivých laminátových srdcí, na kterých jsou malby charakterizující jednotlivé státy EU. Já jsem měl tu čest malovat srdce pro Českou republiku.
Potom moji tvorbu můžete vidět nárazově na různých místech. Třeba formě designu na auto Ellenator pro řidiče od 16 let, v obrázcích pro připravovanou karetní hru Brambole, ilustracích v knihách, na výstavách kreslířů z časopisu Tapír, nebo z České unie karikaturistů, atd.
Kdybych měl ještě zmínit moji tvorbu z trochu jiného soudku, než je kreslení, tak jsem si v posledním roce začal hrát s 3D tiskárnou. Výsledkem toho jsou např. tapíří 3D odznaky a magnetky pro tapíří e-shop 🙂 (pozn. redakce: Tapíří e-shop bude zprovozněn cca v březnu 2022)
Co znamená design na auto Ellenator? Co si máme pod tím představit?
Ellenator je speciální úprava automobilu Fiat 500 (viz foto v galerii pod rozhovorem). Díky jeho konstrukci ho mohou řídit teenageři od 16 let. Aby bylo toto auto pro mládež o něco atraktivnější, požádal mě o spolupráci pan Petr Svoboda, učitel autoškoly a propagátor tohoto vozítka. Vymysleli jsme spolu maskota králíka Frankieho, kterého jsem kreslil v několika situacích, aby vtipnou formou vysvětloval na potkání určité základy řízení, na které bychom neměli zapomínat. Takže jsem tímto designem snad alespoň malinko napomohl k bezpečnější jízdě na českých silnicích 🙂
Tak to je opravdu zajímavé. Doufejme, že to v budoucnu opravdu pomůže vyšší bezpečnosti na silnicích. Zmiňoval si již svou spolupráci s firmou Bastard. Pro nezasvěcené, jde o úspěšnou firmu, která tiskne na trička vtipné potisky a prodává je na svém e-shopu. No a ty jsi jeden z hlavních pilířů týmu výtvarníků, který na trička ty vtipné náměty vytváří. Jsi jeden z nejaktivnějších, jeden z těch co mají nejvíce přijatých námětů a v prodejnosti triček s tvými náměty se taky držíš na špici. Jak si to vysvětluješ, že tvá tvorba tolik oslovuje lidi, kteří si neváhají koupit tričko s tvým námětem?
Vysvětluji si to tak, že to se mnou vidíš trochu moc růžově 😃 Ne, tak samozřejmě si lidé kupují i moje trika, což mě velmi těší a vidět někoho, kdo má na sobě můj návrh je vždy super pocit. Vytvořit TOP návrh na triko ale není vůbec jednoduché. Je totiž strašně moc těžké trefit se svou kresbou do vkusu většině potenciálních zákazníků.
Moje strategie je velmi jednoduchá… snažím se prostě být na Bastardu co nejvíce produktivní a pravidelně přicházet s novými návrhy. Dále je důležité snažit se zaměřovat na různé cílové skupiny lidí, kteří by si triko chtěli koupit a nosit ho na sobě (popřípadě by ho někomu chtěli koupit jako dárek). Mezi mými návrhy tak najdete opravdu různá témata, nejčastěji asi hudební, alkoholická, sportovní a zejména moje nejoblíbenější – roztomilá zvířátka a slovní hříčky.
V neposlední řadě se také snažím sledovat komentáře fanoušků Bastardu na Facebooku a tvořit i podle jejich nápadů.
Ty jsi ale asi hlavně autor kreslených vtipů. Tak pojďme si popovídat právě o tom. Když jsem s Pavlem Talašem založil humoristický časopis Tapír, který letos v únoru oslaví 7 let od svého založení, byl jsi mezi prvními, kteří se k nám přidali a kteří vydrželi až dodnes. Patříš k nejvěrnějším kreslířům Tapíra, patříš k těm, kteří jsou aktivní, posíláš stále spoustu vtipů, reaguješ rychle na všechny výzvy a, což je dobře, tvá torba je velice kvalitní a to nejen po stránce výtvarné, ale má to opravdu humor. Jak dnes s odstupem času vidíš začátky Tapíra? Co sis myslel, když ses k nám přidal? Věřil jsi, že to dotáhneme až sem, nebo sis myslel, jako já, že do roka a do dne nadšení tzv. vyšumí a Tapír skončí?
Byl jsem tenkrát hrozně rád, že se někdo o něco takového pokouší. Sám jsem bohužel nezažil legendární časopis Dikobraz (pouze znám některé jeho archivní kousky), ale vždy jsem o něm všude slýchal, čímž se mi potvrzovalo, že tady něco podobného chybí. Upřímně jsem moc nevěřil tomu, že se opravdu podaří časopis Tapír dostat z online prostoru na papír v podobě fyzického časopisu. Je to pro mě v dnešní době malý zázrak a jsem za to velmi rád. Taky Tapíra propaguju, kde můžu a je to moje nejoblíbenější zvíře 🙂 Málokdo dneska asi ví, že prvních tři čísla tištěného Tapíra vyšla dokonce jako měsíčník, pak se musel omezit na dvouměsíčník, ale buďme rádi i za to.
Nějak mě tenkrát v začátcích ani nenapadlo, že se kolem časopisu vytvoří stabilní komunita kreslířů, která se navíc bude scházet na dnes již tradičních tapířích festivalech a výstavách. Většinou už ani nemusím vymýšlet kam na dovolenou, protože stačí objíždět Tapíří akce 😃 Tapírovi tedy přeji co nejvíce čtenářů, předplatitelů a hlavně nekonečný život!
Děkuji Romane. Máme to podobné. Ani já jsem při zakládání Tapíra netušil, co tím rozpoutám. Jsem rád, že se to povedlo. Pojďme ale ještě k tvé tvorbě. Vím, že jsi asi před 3 lety přešel z kreslení na papír na kreslení do tabletu. Jak vnímáš ten pokrok i v naší branži? Není škoda, že už se kreslíři nedrží starých metod, tzn. štětec, barvy, tuš? I já tvořím již pomocí techniky a čas od času slýchám, že stejně ta tvorba na papír byla hezčí a že to mělo své kouzlo. Mě osobně na tom technickém pokroku, u nás kreslířů, vadí, že už nestačí být jen kreslíř, ale už musíš být i grafik a mě baví spíš kreslit než trávit hodiny u počítače a dělat grafické práce. Tak jak to tedy vnímáš ty?
Ten můj přechod před cca třemi lety nebyl z papíru na tablet, ale z grafického tabletu bez displeje na tablet s displejem (iPad PRO) 🙂. Na digitální kreslení jsem přešel už mnohem dříve, když nám při studiu na umělecké škole Václava Hollara doporučili zakoupení grafického tabletu, zejména kvůli kresbě 2D animace. Musím říct, že ač jsem ho původně nechtěl, hned po vyzkoušení jsem si ho zamiloval, přesto, že se tenkrát jednalo o grafický tablet bez displeje, čili o černou “destičku”, na kterou kreslíte, ale kresbu sledujete na monitoru od počítače 🙂 Samozřejmě, že kresba na papír je prostě základ a nejde stoprocentně ničím nahradit, ale ve tvorbě na tabletu jsem spatřoval i velké výhody, např. bezstarostné úpravy, retušování, zálohování, vracení se o krok zpět, když uděláte chybu. To není jako když jsem posledně maloval karikaturu vodovkami a po jejím dokončení mi na ni mojí nešikovností ze štětce ukápla velká tmavá kapka barvy. Další velkou výhodu spatřuji v tom, že se dá v tabletu i skicovat, čímž jsem se zbavil plných odpadkových košů zmačkaných papírů plných rychlých zkušebních náčrtů. Ke klasické tužce se ale také někdy vracím, třeba když jedu někam, kam si s sebou nechci brát můj iPad, tak vezmu jen papíry a tužku. Potom se ještě snažím každý říjen zapojovat do celosvětové kreslířské výzvy zvané Inktober, kdy je vypsáno na každý den v říjnu jedno téma, a kreslíři po celém světě vytváří originální kresby na tato témata, nikoliv digitálně, ale hezky tradičně černým mikrofixem na papír (viz ukázka v galerii pod rozhovorem).
Každopádně nyní jsem s mým iPadem velmi spokojený, ne jen ohledně samotného kreslení, ale hlavně kvůli té mobilitě. Stačí, když si sebou kamkoliv vezmu tento přístroj a jsem z něj schopný připravit ilustrace, rovnou je i uložit do potřebných formátů a ihned je odesílat klientovi na e-mail. Jsem tak schopný pracovat i na různých rodinných návštěvách apod. 😃
Aha, tak to jsem netušil, že z tabletem už pracuješ déle. Souhlasím s tebou, že kresba tabletem neskutečně ulehčuje práci i čas, ale když vidím od nějakého kolegy kresbu tzv. po staru (vodovky apod.) tak si u toho nostalgicky povzdechnu. Romane, náš čas na rozhovor se chýlí ke konci, takže už jen dotaz – co chystáš, co máš v plánu, na co se těšíš nebo co bys chtěl uskutečnit a jen si na to ještě nenašel odvahu apod.?
Co se týče plánování mé tvorby, zatím jsem spíš v takovém módu, že nechávám vše osudu, a kupodivu se ke mně tak dostávají poměrně rozmanité zakázky. Kdybych si však mohl vybírat sám, líbilo by se mi např. vydat nějakou knihu s mými nejlepšími vtipy, neboť mě o to už i několik mých fanoušků z Facebooku žádalo. Zatím ale jen pasivně čekám, jestli se třeba nějaký vydavatel neozve sám 😃 Potom by mi vůbec nevadilo mít někde nějaký pravidelný komiksový strip, jelikož je sám pro sebe kreslím velmi různorodě, rád bych si zkusil i nějaký ten ucelený strip na pokračování. No a protože jsem čerstvým otcem, rád bych začal tvořit více ilustrovaných věci pro děti. Na něčem zrovna sice dělám, ale mohlo by toho být mnohem více 🙂 A na co nemám odvahu? První co mě teď napadá je, že jsem hrozný trémista, takže se docela vyhýbám situacím, kdy bych měl mluvit před velkým množstvím lidí živě. Tak budu doufat, že se mi to někdy podaří prolomit 🙂
Věřím, že se ti vše splní a děkuji za rozhovor
Mirek Vostrý
